Pustiměřská rotunda

Pustiměřská rotunda - sv. Pantaleona

Rotunda sv. Pantaleona v počátcích své existence tvořila protipól pustiměřskému hradu. Ani několikráte důkladně prokopané okolí rotundy i rotunda samotná přesvědčivě nezodpovědělo otázku, kdy vlastně stavba vznikla.Vrstevnatě kladené zdivo zbytku severní poloviny obvodové zdi a části severní apsidy se typologicky připisuje starším rotundám. Existence rotundy v polovině 12. století je přesvědčivě podepřena nálezy dvou stříbrných mincí uvnitř stavby, jednak stříbrného denáru Oty II. Černého (údělného olomouckého knížete), zemřel r. 1126, jednak moravského denáru Vladislavova z doby, kdy byl ještě knížetem (to je do r. 1158). Datování dřívější umožňuje nález 6 hrobů v těsné blízkosti kostela. Bylo běžné, že okolí kostela sloužilo jako pohřebiště. Nálezy z hrobů dovolují posunout vznik svatostánku před konec 11. století.

Dr. Procházková ve svojí hypotéze dokonce předpokládá vznik kostela v době, kdy byl moravským knížetem Vratislav II. a kdy se na čas na Moravu vrátil slovanský bohoslužebný jazyk, což ovšem nemělo dlouhého trvání, protože když Vratislav II. r. 1085 z rukou papeže Řehoře VII. přijímá historicky první českou královskou korunu, musí se slovanských modloslužeb vzdát. Pustiměřská rotunda podle této teorie měla vzniknout právě jako nové centrum slovanských liturgií.

Pro české země netradiční zasvěcení svatostánku sv. Pantaleonovi prý vzniklo na základě obliby tohoto východního světce biskupem Jindřichem Zdíkem. Sv. Pantaleon byl ochráncem zdravotníků a zdravotnictví a biskup Zdík po prodělané těžké nemoci přislíbil zasvětit světci kostel. Dr. Procházková naopak tvrdí, že se vysvěcení sakrální stavby opírá o skutečnost, že ostatky výše jmenovaného světce přinesla na Moravu třetí žena Vratislava II. Svatava. A protože právě Pustiměř se měla stát slovanským náboženským střediskem, byla rotunda zasvěcena světci z východu. Jak to bylo ve skutečnosti, bůh suď. 

Historické prameny se o rotundě zmiňují až mnohem později, než jsme se až doposud pohybovali, k roku 1243. Víme totiž, že se tohoto roku v Pustiměři konala biskupská synoda, což mimo jiné také dokládá, že rotunda přešla do rukou biskupa. Po založení kláštera v Pustiměři v roce 1340 se rotunda stala součástí kláštera.

Rotunda v Pustiměři nemohla ležet na nevýznamném a zapomenutém místě, protože se jedná o stavbu svého druhu v Čechách a na Moravě největší. Dle odhadů se do kruhovité stavby ( dnes částečně dochované asi do poloviny svojí původní výšky) s jednou apsidou, hranolovou věží v protilehlé straně (na východě, kde byl vstup) a panskou tribunou pro významnější věřící, mohlo vejít více než 200 lidí.